Co NESMÍ být český kandidát na prezidenta

sociální média
Přemýšlel jsem, co všechno NEGATIVNĚ ovlivňuje výběr kandidátů na prezidenta v dnešní době sociálních sítí, a tedy rychlého šíření informací, ale současně i značně zjednodušené komunikace, snadnému kritizování, nadávání, a někdy bohužel až nenávisti, v čemuž jsme už i podle zprávy OSN mistři světa, stejně jako v pití piva a užívání dalších drog.

Sociální sítě také znamenají fenomén publikování a další jednoduché sdílení neověřených a falešných informací kýmkoliv a v jakémkoliv množství, což průměrný uživatel mnohdy nemá šanci rozpoznat, ani čas dohledávat.

Rád bych dal společně s vámi dohromady základní „nálepky“ toho, co nesmí budoucí kandidát na prezidenta být.

Někdy jsou ty pojmy zcela oprávněné, jindy a od jisté části voličů (obvykle odchovaných komunismem, a nyní bulvárem) až k smíchu.
Kdybychom ovšem nevěděli, že jejich uživatelé následně zvolí takového prezidenta, jakým je Miloš Zeman.

Co všechno nesmí být budoucí český prezident?

  • havlovec, havlista, havloid: V podstatě kdokoliv působící v období prezidenta Václava Havla poblíž něj. Kdokoliv, zastávající myšlenku Václava Havla „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.“
  • pravdoláskař: Viz výše. Zajímavé také je, že se lidé pohrdající ideou pravdy a lásky necítí býti příznivci lži a nenávisti.
  • sluníčkář: Tento dávný pojem sloužil kdysi jen k označení především nadmíru optimistických až naivních lidí s kladným vztahem k východním náboženstvím, k horoskopům, kartářkám a esoterice. Nový význam získal v roce 2015 se zvyšující se uprchlickou vlnou v Evropě, kdy takto začali být označování extrémní příznivci přijímání všech uprchlíků.
  • komunista: V zemi sužované po desetiletí jhem komunismu se všemi jeho neblahými účinky se není čemu divit, že si část voličů nepřeje, aby byl jejich prezidentem někdo, kdo kdysi rudou knížku spojenou se členstvím v KSČ vlastnil, nebo nedejbože ještě i vlastní (dnešní KSČM).
  • katolík: V zemi, kde přes 40 let vládli komunisti, kteří aktivně potírali víru (byť v jiných zemích víra a komunisté klidně existovali vedle sebe), je aktivní působení ve kterékoliv církvi zásadním mínusem. Typicky nevolitelným kandidátem je proto například pan Halík.
  • klausovec: Netuším, jestli se ještě vůbec nějaký aktivní politik oficiálně hlásí k myšlenkám bývalého prezidenta Václava Klause (rozumějícího všemu včetně globálního oteplování ;-)), ale vzhledem ke Klausově „oblíbenosti“ nelze počítat s tím, že by takto se prezentující kandidát na prezidenta dostal přes 5% hlasů voličů.
  • šlechtic, modrá krev: Po druhé světové válce komunisté v Česku zabavili po staletí budovaný majetek všem šlechtickým rodům, a jejich rodiny donutili k emigraci, nebo k zařazení se mezi obyčejný lid. Na dlouhých 40 let se pak v Československu slovo šlechta stalo nadávkou, a kdo byl bohatší než ostatní, byl u všech za špatného (tedy mimo náhle zbohatlých vedoucích činitelů komunistické strany). V mnoha generacích tato dlouho pěstovaná závist až nenávist vůči schopným a bohatým lidem bohužel zůstala dodnes, a případný kandidát šlechtického původu má u části voličů již předem značný handicap.
  • alkoholik, notorik: Poté, co se stal českým prezidentem Miloš Zeman, začaly se v Česku tyto celosvětově standardní pojmy nahrazovat pojmem viróza. Po ostudných vystoupeních Miloše Zemana na veřejnosti (ohrožení korunovačních klenotů) i po událostech v soukromí (údajné naražení kolenem při „chůzi o zeď“, „zakopnutí o koberec“ kvůli psovi) je jasné, že to žádný budoucí prezident s kladným vztahem k alkoholu nebude mít minimálně u slušné části voličů jednoduché.
  • estebák: Členové komunistické státní policie, založené zejména za účelem špiclování a vydírání obyvatel země, a za účelem podpory udávání všech všemi. Jelikož jsme se po Sametové revoluci nedokázali se členy této zločinecké organizace řádně vypořádat, jsou dnes její pohrobci v nejvyšších státních funkcích, ve vedení politických stran, v místních zastupitelstvech, ale patří také mezi špičky českého byznysu, a někteří se dokonce stali i významnými manažery těch největších nadnárodních firem. Vzhledem k tomu, jaký je charakter těchto lidí, a že měli po roce 1989 zcela jinou startovací čáru než obyčejní českoslovenští občané, nelze se divit rozumným voličům, že za svého prezidenta rozhodně někoho takového nechtějí.
  • populista, xenofob, islamofob, rasista, nacista: Tato označení opět získala na významu a síle v roce 2015, se zvyšující se uprchlickou vlnou v Evropě. Jelikož se s tímto jevem nedokázala Evropská unie jako celek, a ani česká politická reprezentace jasně, jednotně a rychle vypořádat, našli si a vytvořili si své voliče extremisté typu Okamura, Konvička, a přiživil se i prezident Zeman.
  • rusofil, putinovec: Přestože můžeme mít rádi obyčejné občany Ruska, milovat jejich uměleckou tvorbu (tedy obvykle tu u nich oficiálně zakázanou ;-)), minimálně od okupace Československa roku 1968 pořád vnímáme Rusko především jako agresora a nedostatečně demokratickou zemi. Když navíc i v novodobé historii Rusko anektovalo Krym a vojensky přímo podporovalo konflikt na Ukrajině, nelze se nikomu divit, že nechce mít na Hradě loutku, ruský režim podporující.
  • voják: I když můžeme na naše vojáky z dob první i druhé světové války s hrdostí vzpomínat, v následném období komunistického režimu byla česká armáda natolik zpolitizovaná a její příslušníci mnohdy tak profesně zdegenerovaní (narozdíl od USA, kde jsou členové profesionální armády bráni jako elita společnosti), že s vojáky žádná inteligentní žena (navenek ;-)) nechtěla nic mít ;-), a někteří voliči si dodnes žádný „zelený mozek“ neumí představit v tak významné funkci, jakou je prezident státu. Po roce 1989 jsme však konečně armádu odpolitizovali, začali jsme pouštět české vojáky na zahraniční studia i směrem na západ, a začala se nám rodit nová – demokratická profesionální armáda. Ta se již celosvětově podílí na společných akcích NATO, a důstojně nás reprezentuje v mírových misích. Také proto mohly vzniknout takové osobnosti, jakou je například generál Petr Pavel.
  • umělec, herec, zpěvák: Po roce 1989, kdy nám se změnou režimu výrazně pomohli právě umělci, se někteří z nich pokusili prorazit i v politice. Přes dílčí úspěchy (Pavel Dostál, Michal Prokop, Michael Kocáb) bylo angažmá většiny umělců spíše tragikomedií (František Ringo Čech, Vítězslav Jandák), a kandidatura umělců je tedy obecně přijímána se značnou nevolí.
  • intelektuál: Komunisté neuznávali vzdělání, podle nich mohl soudce i policistu dělat kterýkoliv dělník či rolník bez vzdělání, a podle toho to v Československu také těch 40 let vypadalo. Slovem intelektuál se tak pohrdavě označoval člověk, který například moc četl, nebo byl podstatně více vzdělán. Toto zvrácené myšlení v mnohých lidech zůstalo, takže profiluje-li se kandidát složitými filozoficko-ekonomickými výroky a cizími slovy, není částí voličů považován za chytrého a schopného, ale za přechytralého a vyvyšujícího se nad „obyčejné lidí“.
  • sportovec: V Česku se u sportovců dlouhá léta neřešilo vzdělání, a učení bylo ve sportovních třídách i školách až na druhém místě. Jistě také proto nečekáme, že se ze sportovce časem stane výborný podnikatel (viz smutný příklad Dominika Haška s „nápojem“ Smarty ;-)), nebo snad politik se všemi potřebnými schopnostmi a znalostmi. Když už se do vrcholové politiky občas někdo ze sportovců dostane, je to většinou jen kouzlo nechtěného. Politici totiž chtějí sportovce jen na předvolební plakáty, aby si voliči spojili známou a úspěšnou tvář s danou stranou, a umístí sportovce až na nevolitelné dno volebních lístků. No a někdy voliči se sportovci a s přáním politiků vypečou, a pomocí vykroužkování dostanou nešťastné sportovce do politiky. Smutným příkladem tragiků v politice budiž například vynikající skokan na lyžích Pavel Ploc, nebo vynikající hokejista Jiří Šlégr.

Znáte-li další podobné „nálepky“, napište nám je prosím včetně vašeho vysvětlení do komentářů, a rádi je doplníme do seznamu ;-).

6 komentářů u „Co NESMÍ být český kandidát na prezidenta“

  1. Týjo! Tak když jsem si přečetl ten dlouhatánský seznam toho, čím nesmí trpět příští prezidentský kandidát, a s čímž naprosto souhlasím, uvědomil jsem si, že bude tahle země bez prezidenta….jupeee.

    1. Byla by to Zdeňku sranda, kdyby už takto bohužel nedopadla minulá prezidentská volba.

      Veškerá inteligence a lidé v produktivním věku vybírali tak dlouho, a mezi tolika kandidáty, až jsme přebrali.
      Vše pak převálcoval Miloš Zeman za pomocí levice, čtenářů bulváru a seniorů, které sjednocoval vůči Karlu Schwarzenbergovi.

  2. Pro mě nesmí být prezident především
    do seznamu bych doplnil

    1/ EGOMANIAK

    2/ NESMÍ PŘÍLIŠ ROZDĚLOVAT SPOLEČNOST

    čili pro mne zcela odpadají týpci jako Zeman či Klaus, ale ačkoli jsem spíše havlista a pravodláskař a sluníčkář, tak by mi sice měl být blízký pan Halík, ale volit bych ho nemohl. Protože je výrazný egomaniak stejně silně jako Klaus či Zeman a bavilo by ho rozdělovat spoečnost stejně jako tyto pány a je mi jedno, že bych byl já v té části pro prezidenta blízké, ale nechci v prvý řadě zozdělenou a rozeštvanou společnost.

    I v minulé volbě jsem vybíral přednostně podle toho, že kandidát nesmí být samolibý egomaniak a spíše osoba , která je schipná vytvářet konsenzus. Chtěl jsem volit paní Roithovou, ale měla tak strašně špatnou podporu v kampani od své strany, že jsem nakonec volil Táňu , no dnes bych asi taky loitoval, je strašně jurodivá.

    Nyní bych rád volil paní Elišku Wagerovou, nebo pana Daniela Kroupu.

    1. Děkuji Vám Tomáši za konstruktivní názor, v mnohém podobný mému.

      Jen s tím egem to bude těžké, taková osobnost, jakou má být prezident (s respektem doma i v zahraničí) nemůže být nevýrazný, a už vůbec ne slaboch (nemyšleno zle).

      Proto jsem rád, že jste od jistě milých, ale dle mého názoru nevýrazných a neprůbojných dam dospěl k obecně přijatelné kandidátce, paní Elišce Wagnerové.

      Snažím se už nezvažovat ve smyslu kdo by se líbil mně, ale kdo by byl dobrým prezidentem, a současně byl přijatelný pro větší část voličů, a to by snad mohla paní Wagnerová být.

  3. jo a ještě nechci aby bal prezident
    EKONOMISTA
    EKOnomoTERORISTA

    neboli nechci,aby to byl technokrat nejakého tuhého dogmatického směru ekonomie. Tito lidé totiž terorizují svým EKONIMISMEM apolečnost daleko více, než ti, které právě ekonomisté nazývají ekoteroristy.
    Zjednodušení správy státu čistě na ekonomii a řízeníekonomiky se mi krajně nelíbí, To byl ostatně základ nedobtého nasměrobýní naší země po Listopadu, že ekonomike mela přednost před právem a vším dalším.
    Ekonomie i ekologie maj stejný ten začátek slova a dokonce podezíram militantní EKONOMISTY že to slovo EKOTERORISTA začali šířit právě proto, aby se nestalo, že to slovo bude použito pro ně.
    nekteří lidé maj čert ví proč zažrané pod kůží, že prezident musí být ekonom.
    Pro mě naopak být prezident ekonomem namá.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.